Nikita Singh, After All This Time (2015)
Ve svém historicky prvním příspěvku jsem předjímala, že tvorba Nikity Singhové nebude asi nic pro mě. Její poslední knihu s názvem After All This Time (Po tom všem) jsem ale i přesto přečetla a výsledný verdikt zní ano, ale asi ne pro každého.
Nejprve ale shrnutí toho, o čem kniha je. Hrdiny příběhu, který se střídavě odehrává v Dillí a v USA, jsou mladá právnička Lavanya a její kamarád z dětství Shourya. Oba hrdinové se po sedmileté odmlce shodou rozličných okolností setkávají v Dillí. O Lavanyi se hned v úvodu dozvídáme, že se domů nevrací s velkým nadšením. Z náznaků pak postupně vyplývá narušený vztah k otci, který měl mimo jiné na svědomí i další nepříjemnosti. Shourya se do Dillí vrací se zlomeným srdcem na svatbu své sestry. Lavanya a Shourya znovu obnovují své přátelství, které postupně přerůstá v lásku. V úvodu tedy autorka servíruje takový malý spletenec, který postupně rozplétá a za pomoci retrospektivy vysvětluje.
A nyní pár důvodů proč si knihu přečíst. After All This Time je příjemná, oddychová četba. Je tam zápletka, jež může vést k různým závěrům, takže to není tak úplně prvoplánové. Autorčin styl i jazyk jsou jednoduché a dialogy, podobně jako třeba u Chetana Bhagata, mají spád. Nikita Singhová navíc velmi dobře popisuje mimiku, gestikulaci a mimoslovní zvukové projevy svých postav, takže vám z jejich způsobu jednání a chování neunikne vůbec nic. Hodně se též vkrádá do duše a myšlení obou hrdinů, takže celý příběh dost silně prožíváte s nimi. Není to román jen o lásce, ale také o ukvapenosti mládí, o odpuštění a (sebe)lítosti.
Dalším plusem knihy jsou i popisované skutečnosti mimo vztah hlavních hrdinů a jejich soužení. Autorka dělá například vtipné narážky na beznadějnou dopravní situaci v Dillí. Dost se také věnuje chystané svatbě, od neshod kolem příprav, kdy rodiče mají zcela jinou představu, než děti, přes důležitost staršího bratra v celém procesu, až po samotný obřad, nespokojené hosty a nevěstin smutek nad opouštěním domova.
Knihou jsem tedy nakonec nepohrdla. Sáhla jsem po ní po celkem náročném románu Coolie a byla to vpravdě milá změna; už proto, že i přes mnohá trápení a nástrahy osudu není četba After All This Time nijak zvlášť ponurá. Co bych knize vytkla, je místy poněkud nedostatečný moment překvapení. Náznaky možná měly být subtilnější, takže by zvědavost pořádně rostla, až by to v pravou chvíli hezky prasklo. Otcův prohřešek, který zapříčinil tolik utrpení (a já bych ho tu nerada prolákla, takže jen oklikou), by také mohl leckomu připadat (bohužel!) celkem standardní a stravitelný. Ale s ohledem na indické tradiční hodnoty je zvolený dobře a věřím, že může mít i fatální následky.
Knihu tedy doporučuji těm, kteří neopovrhnou oddychovější četbou a dějem spíše na povrchu, než pod ním. Já jsem u toho ukápla i slzu, a to se cení.